PV integrované budovy bylo popsáno jako místo, kde se nekompetitivní PV produkty snaží dosáhnout trhu. Ale to nemusí být spravedlivé, říká Björn Rau, technický manažer a zástupce ředitele PVCOMB na
Helmholtz-untrum v Berlíně, který věří, že chybějící spojení v nasazení BIPV spočívá na křižovatce budovy, stavební průmysl a výrobce PV.
Z PV časopisu
Rychlý růst PV v posledním desetiletí dosáhl globálního trhu přibližně 100 GWP nainstalovaných ročně, což znamená, že každý rok se vyrábí a prodává asi 350 až 400 milionů solárních modulů. Integrace do budov je však stále specializovaným trhem. Podle nedávné zprávy z výzkumného projektu EU Horizon 2020 bylo v roce 2016 integrováno pouze asi 2 procenta instalované kapacity PV. Tato nepatrná hodnota je obzvláště pozoruhodná při zvažování, že je spotřebováno více než 70 procent energie. Všechny produkované CO2 po celém světě jsou spotřebovány ve městech a přibližně 40 až 50 procent všech emisí skleníkových plynů pochází z městských oblastí.
Evropský parlament a Rada za účelem řešení této výzvy skleníkových plynů a podpoře výroby energie na místě zavedla směrnici z roku 2010 2010/31 / EU o energetické energii budov, koncipovanou jako „poblíž nulových energetických budov (NZEB)“. Směrnice se vztahuje na všechny nové budovy, které mají být postaveny po roce 2021. Pro nové budovy, které mají být umístěny veřejné instituce, vstoupila směrnice v platnost na začátku tohoto roku.
Pro dosažení stavu NZEB nejsou stanovena žádná konkrétní opatření. Majitelé budov mohou zvážit aspekty energetické účinnosti, jako je izolace, zotavení tepla a koncepty úspory energie. Protože však je celková energetická bilance budovy regulačním cílem, je pro splnění standardů NZEB nezbytná aktivní produkce elektrické energie v budově nebo kolem něj.
Potenciál a výzvy
Není pochyb o tom, že implementace PV bude hrát důležitou roli při navrhování budoucích budov nebo při dodatečném vybavení stávající stavební infrastruktury. Standard NZEB bude hnací silou při dosahování tohoto cíle, ale ne sám. Budování integrované fotovoltaiky (BIPV) lze použít k aktivaci stávajících oblastí nebo povrchů pro výrobu elektřiny. K přivedení více PV do městských oblastí tedy není zapotřebí žádný další prostor. Potenciál čisté elektřiny generované integrovaným PV je obrovský. Jak zjistil Institut Becquerel v roce 2016, potenciální podíl generace BIPV v celkové poptávce po elektřině je v Německu více než 30 procent a pro více jižních zemí (např. Itálie) i kolem 40 procent.
Proč však řešení BIPV stále hrají v solárním průmyslu jen okrajovou roli? Proč byli doposud zřídka zvažováni ve stavebních projektech?
K navěrnosti těchto otázek provedl německé výzkumné středisko Helmholtz-Zuntrum Berlin (HZB) loni analýzu poptávky pořádáním workshopu a komunikací se zúčastněnými stranami ze všech oblastí BIPV. Výsledky ukázaly, že není taková nedostatek technologie.
Na Workshopu HZB mnoho lidí ze stavebního průmyslu, kteří provádějí nové stavební nebo renovační projekty, připustilo, že existují mezery v znalostech týkající se potenciálu BIPV a podpůrných technologií. Většina architektů, plánovačů a majitelů budov prostě nemá dostatek informací pro integraci technologie PV do svých projektů. V důsledku toho existuje mnoho výhrad týkajících se BIPV, jako je například svůdný design, vysoké náklady a neúnosná složitost. K překonání těchto zjevných mylných představ musí být potřeby architektů a majitelů budov v popředí a pochopení toho, jak tyto zúčastněné strany vnímají BIPV, musí být prioritou.
Změna myšlení
BIPV se v mnoha ohledech liší od konvenčních střešních solárních systémů, které nevyžadují všestrannost ani zvážení estetických aspektů. Pokud jsou produkty vyvinuty pro integraci do stavebních prvků, musí výrobci znovu zvážit. Architekti, stavitelé a obyvatelé budov zpočátku očekávají konvenční funkce v kůži budovy. Z jejich pohledu je výroba energie další vlastností. Kromě toho museli vývojáři multifunkčních bipv zvážit následující aspekty.
-Vývoj nákladově efektivních přizpůsobených řešení pro solární aktivní stavební prvky s proměnnou velikostí, tvarem, barvou a průhledností.
- Rozvoj standardů a atraktivních cen (v ideálním případě pro zavedené nástroje pro plánování, jako je modelování informací o budování (BIM).
- Integrace fotovoltaických prvků do nových prvků fasády prostřednictvím kombinace stavebních materiálů a prvků generujících energie.
- Vysoká odolnost proti dočasným (místním) stínům.
-Dlouhodobá stabilita a degradace dlouhodobé stability a výkonu, jakož i dlouhodobá stabilita a degradace vzhledu (např. Stabilita barev).
- Vývoj konceptů monitorování a údržby, které se přizpůsobí podmínkám specifickým pro místo (zvážení výšky instalace, výměna vadných modulů nebo prvků fasády).
- a dodržování zákonných požadavků, jako je bezpečnost (včetně požární ochrany), stavební kódy, energetické kódy atd. 、
Čas příspěvku: prosinec-09-2022