Evropská unie včera oznámila, že text zákona o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM, uhlíkový tarif) bude oficiálně zveřejněn v Úředním věstníku EU. CBAM vstoupí v platnost den po zveřejnění Úředního věstníku Evropské unie, tedy 17. května! To znamená, že právě dnes prošel uhlíkový tarif EU všemi postupy a oficiálně vstoupil v platnost!
Co je to uhlíková daň? Dovolte mi, abych vám to stručně představil!
CBAM je jednou z klíčových součástí plánu EU na snižování emisí „Fit for 55“. Cílem plánu je do roku 2030 snížit emise uhlíku v členských státech EU o 55 % oproti úrovni z roku 1990. K dosažení tohoto cíle EU přijala řadu opatření, včetně rozšíření podílu obnovitelných zdrojů energie, rozšíření trhu EU s uhlíkem, zastavení prodeje vozidel na pohonné hmoty a zavedení mechanismu mediace v oblasti uhlíkových emisí na hranicích, celkem 12 nových návrhů zákonů.
Pokud se to zjednodušeně shrne lidovým jazykem, znamená to, že EU účtuje poplatky za produkty s vysokými emisemi uhlíku dovážené ze třetích zemí podle emisí uhlíku dovážených produktů.
Nejpřímějším účelem zavedení uhlíkových tarifů ze strany EU je vyřešit problém „úniku uhlíku“. To je problém, kterému čelí úsilí EU v oblasti klimatické politiky. Znamená to, že kvůli přísnějším environmentálním předpisům se společnosti z EU přesunuly do regionů s nižšími výrobními náklady, což vedlo k žádnému snížení emisí oxidu uhličitého v celosvětovém měřítku. Cílem hraniční uhlíkové daně EU je chránit výrobce v EU, kteří podléhají přísné kontrole emisí uhlíku, zvýšit celní náklady relativně slabých výrobců, jako jsou externí cíle snižování emisí a kontrolní opatření, a zabránit podnikům v EU v přesunu do zemí s nižšími náklady na emise, aby se zabránilo „úniku uhlíku“.
Zároveň bude v rámci spolupráce s mechanismem CBAM zahájena reforma systému Evropské unie pro obchodování s uhlíkem (EU-ETS). Podle návrhu reformního plánu budou bezplatné povolenky na uhlík v EU v roce 2032 zcela staženy a toto stažení bezplatných povolenek dále zvýší náklady výrobců na emise.
Podle dostupných informací se CBAM zpočátku bude vztahovat na cement, ocel, hliník, hnojiva, elektřinu a vodík. Výrobní proces těchto produktů je uhlíkově náročný a riziko úniku uhlíku je vysoké a v pozdější fázi se postupně rozšíří i do dalších odvětví. CBAM zahájí zkušební provoz 1. října 2023 s přechodným obdobím do konce roku 2025. Daň bude oficiálně spuštěna 1. ledna 2026. Dovozci budou muset každý rok deklarovat množství zboží dovezeného do EU v předchozím roce a skryté emise skleníkových plynů a poté si zakoupí odpovídající počet certifikátů CBAM. Cena certifikátů bude vypočítána na základě průměrné týdenní aukční ceny povolenek EU ETS, vyjádřené v EUR/t emisí CO2. V letech 2026–2034 bude souběžně s CBAM probíhat postupné rušení bezplatných kvót v rámci EU ETS.
Celkově vzato uhlíkové tarify podstatně snižují konkurenceschopnost externích exportních podniků a představují nový typ obchodní bariéry, která bude mít na mou zemi mnoho dopadů.
Za prvé, moje země je největším obchodním partnerem EU a největším zdrojem dovozu komodit, stejně jako největším zdrojem emisí uhlíku z dovozu do EU. 80 % emisí uhlíku z meziproduktů mé země vyvážených do EU pochází z kovů, chemikálií a nekovových minerálů, které patří do odvětví s vysokým rizikem úniku emisí na trhu s uhlíkem v EU. Jakmile bude zahrnuto do regulace uhlíkových hranic, bude to mít obrovský dopad na vývoz. Bylo provedeno mnoho výzkumných prací o jeho vlivu. V případě různých dat a předpokladů (jako je rozsah emisí dovážených produktů, intenzita emisí uhlíku a cena uhlíku u souvisejících produktů) budou závěry zcela odlišné. Obecně se předpokládá, že to bude ovlivněno 5–7 % celkového čínského vývozu do Evropy a vývoz sektoru CBAM do Evropy klesne o 11–13 %; náklady na vývoz do Evropy se zvýší přibližně o 100–300 milionů amerických dolarů ročně, což představuje vývoz produktů zahrnutých do CBAM do Evropy o 1,6–4,8 %.
Zároveň ale musíme vidět pozitivní dopad politiky „uhlíkových tarifů“ EU na exportní průmysl mé země a budování trhu s uhlíkem. Vezměme si jako příklad železářské a ocelářské průmysl, mezi úrovní emisí uhlíku v mé zemi na tunu oceli a EU je rozdíl 1 tuny. Aby se tento emisní rozdíl vyrovnal, musí železářské a ocelářské podniky v mé zemi zakoupit certifikáty CBAM. Podle odhadů bude mít mechanismus CBAM dopad na objem obchodu s ocelí v mé zemi ve výši přibližně 16 miliard juanů, zvýší cla o přibližně 2,6 miliardy juanů, zvýší náklady o přibližně 650 juanů na tunu oceli a daňovou zátěž o přibližně 11 %. To nepochybně zvýší exportní tlak na železářské a ocelářské podniky v mé zemi a podpoří jejich transformaci na nízkouhlíkový rozvoj.
Na druhou stranu je budování trhu s uhlíkem v mé zemi stále v plenkách a stále zkoumáme způsoby, jak zohlednit náklady na emise uhlíku prostřednictvím trhu s uhlíkem. Současná úroveň cen uhlíku nemůže plně odrážet cenovou úroveň domácích podniků a stále existují některé necenové faktory. Proto by moje země měla při formulování politiky „uhlíkových tarifů“ posílit komunikaci s EU a rozumně zvážit projevy těchto nákladových faktorů. To zajistí, že se průmysl mé země bude moci lépe vyrovnat s výzvami spojenými s „uhlíkovými tarify“, a zároveň podpoří stabilní rozvoj budování trhu s uhlíkem v mé zemi.
Pro naši zemi je to tedy příležitost i výzva. Domácí podniky se musí vypořádat s riziky a tradiční průmyslová odvětví by se měla spoléhat na „zlepšování kvality a snižování emisí uhlíku“, aby eliminovala dopady. Zároveň by odvětví čistých technologií v mé zemi mohlo přinést „zelené příležitosti“. Očekává se, že CBAM bude stimulovat export nových energetických odvětví, jako je fotovoltaika, do Číny, s přihlédnutím k faktorům, jako je evropská podpora lokalizované výroby nových energetických odvětví, což by mohlo vést ke zvýšení poptávky čínských společností po investicích do technologií čisté energie v Evropě.
Čas zveřejnění: 19. května 2023